Mi dneska přichystal můj potkouš. Je to cvok, nechám ho chvíli bez dozoru a už se děsím. Ráno jsem mu otevřela klec a šla na snídani.
OVŠEM životní omyl.
Ten skřet se nudil natolik, že si natahal cestičku zrní od klece k posteli (mám jen matrace na zemi) a nebylo mu cizí jít i do postele a rovnou pod peřiny.
To by mi ani tak nevadilo, jako to, že si pak veškeré zrní postupně vylupoval. A pod peřinou čekalo překvapení v hromadě slupek!
Všude samé slupky. Trochu jsem si zanadávala a zrní vytřepala, posbírala.
Ale mladík se odpoledne zas nudil, takže začal nanovo. Chytla jsem jej, tak to nedopadlo v tak nadměrném množství jako ráno, ale i tak mi to stačilo.
úterý 25. prosince 2007
VáNOce PO doMácKu
Nasyslovala
Werri
v
23:36
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
chudák... ho nech najíst aspoň, ne?? :D
Potkánek bude pěkný číslo, viď? Já si se svým taky dost užiju. Představ si, že kamarádce dokonce ukradl přes noc budík, zamáčkl ho a ona ráno zaspala! :D
Šikovný xD
Okomentovat