Jde to tam i kolem mě. Doma je to celkem psycho a zvládat se to nedá, ale musím. Jsem doma, protože na mě leze asi chřipka, jsem slabá, unavená a bolí mě snad všechno.
Dneska jsem ani ve škole nebyla, nemělo to cenu.
Ale co se tu budu utápět v depce, stačí že se v ní topím v reálu, ještě i tady.
Dneska jsem si vyslechla přednášku o ZFP, jako bych to už neznala. Mé rodné číslo má snad tisíce pojistek a spoření, díky mamce, takže pro pána zbytečný případ. Asi proto na mě furt čuměl a usmíval se :D
Minulý týden byl vyvedený. V úterý se uzavřelo ve škole vše. Teď už jedem jen na dojezd, nic víc ani míň....
Ve středu jsem po škole měla sraz...schůzku...no to je jedno, po 3 letech s bývalým přítelem T. :) Byla pohoda, dobrý pokec a odreagování od všech těch starostí a problémů. S tímto člověkem je snad vždy dobře :) Aspoň na chvíli. Čaj tam měli dobrý :D Servírky až dotěrné, je sic pěkné, že mají zájem, ale opravdu si nemusím objednávat co 4 minuty. Tak krátkou pamět nemám, abych si nepamatovala..věřím, že do matury se to ještě aspoň jednou zadaří :) Jen nechápu, proč jej zarazila má ukecanost, byl snad den, kdy jsem ukecaná nebyla?? Nepamatuju se :D :D
Pak jsem jela směr ova :) Tam to bylo taky fajné. Ve čtvrtek den otevřených dveří na Báni...vůbec jsem tam neměla stresy, na stavební obory se hlásí 90%lidí ze stavky, 9,9% z gymplu a 0,1% z OA = Mrs. Werri :D
Uklidnilo mě to natolik, že jsem si vybrala hned dva obory, teĎ se rozmýšlím.
Pak chození po městě a Futuru a to mě nikdy neuklidní, ne tehdy, když na mě nemají ani boty ani kabát.
Večer jsem poznala Z. Irglovou, fajnová holka :) Kdo by čekal, že až tak normální, jen trochu prdlá...trochu víc :) Byli jsme totiž s kámošema v kavárně "U modré ústřice" (mezipřátelská přezdívka :D) a jelo se domů....až před dům, to vždy potěší.
Sotva jsem lehla, už jsem vstávala a po škole jsem měla sraz s N.. Nejdřív fr. kavárna i s P., kterou jsem teprv poznala, ale už mi padla do oka. Dejme tomu, že mám 2 kamarádky :D huráá...P. pak šla na masáže a my s N. do města a k doktorce. Pak zas jsme přibraly P. a šly jsme směr knihovna, následně čajovna až do 10. Pak jsme to vystřídaly za Pizzerku :D Takže poslední dny nejsem doma téměř vůbec na to, jak to vypadalo ještě nedávno. Jsem za to ráda, potřebuju totiž z domu vypadnout jako sůl. A hlavně na ty 3 dny budu vzpomínat velmi ráda :) Povedené...až mě to děsí.
pondělí 26. ledna 2009
VyrOVnáVAT je DůLEžiTé
Nasyslovala
Werri
v
22:11
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Je vážně třeba se odreagovat! Společnost bylo to jediné, co mě před maturou drželo nad vodou. Tak si to užij a brzo se uzdrav :)
Cheche, tak to já jsem v devítce a z baráku bych vypadla už teď.. ne že by se mi tu nelíbilo ale ten hnusný stereotyp mě dohání k šílenství!!
Ale společnost lidí pomůže, pokud teda oni tu depku nemaj taky.. to se to pak násobí :DD
Aspon ze jsis to uzila..taky bych potrebovala obcas(tj:hodne casto) vypadnout z domova. TAkze jd unekdy proste ven klidne sama a pak nedke sedim dokud nemusim domu:)
Okomentovat